Wolff von Stutterheim

Wolff von Stutterheim (17.2.1893, Königsberg, 3.12.1940, Berlín)
Wolff von Stutterheim vstoupil po maturitě 1.4.1912 jako Fahnenjunker do Kaiser Alexander Garde-Grenadier-Regiment Nr. 1, Preußischen Armee v Berlíně. Při vypuknutí první světové války byl Leutnant a velitel čety v 3. Kompanie svého pluku. Byl nasazen na západní frontě, bojoval u Namuru, St. Quentinu a nakonec na Marně. V říjnu se stal von Stutterheim velitelem 5. Kompanie, poté byl těžce zraněn 31.12.1914. Wolff von Stutterheim byl během války zraněn devětkrát. Za své ansazení v bitvě na Sommě byl von Stutterheim v roce 1916 jako Leutnant vyznamenán Ritterkreuzem des Hausordens von Hohenzollern. 29.8.1918 se stal teprve třetím Oberleutnantem, který obdržel Pour le Mérite. Dostal ho za boje na Marně u Reims 15.7.1918. Po demobilizaci koncem listopadu 1918 vstoupil k Freiwilligen-Bataillon. Von Stutterheim se stal velitelem roty u Grenzschutz Ost v prostoru Lublinitz. Na Vánoce 1918 měl při jízdě na koni tak těžkou nehodu, že musel být propuštěn ze služby u Vorläufigen Reichswehr 15.5.1920 a strávil další čtyři roky v lazaretech a sanatoriích. 1.7.1935 byl von Stutterheim jako Major reaktivován do Luftwaffe, byl například na Reichsluftfahrtministeriu a prodělal letecký výcvik. 28.6.1936 havaroval s letadlem a utrpěl další těžká zranění. Teprve 1.4.1938 se vrátil do služby u Luftkreis 2 a 1.7.1938 byl převelen k Luftgau-Kommando III Berlin. 1.11.1938 byl přidělen k IV. Gruppe, Kampfgeschwader 152 Hindenburg, kde se stal 1.1.1939 Gruppenkommandeurem. 1.2.1939 se stal velitelem III. Gruppe, Kampfgeschwader 77 v Hradci Králové a 22.9.1939 Kommodorem Kampfgeschwader 77, vyzbrojené letouny Dornier Do 17. Stab, I., II. a III. Gruppe/Kampfgeschwader 77 se zúčastnily v rámci 2. Fliegerdivision Luftflotte 4 polského tažení. Geschwader zůstala umístěna na letištích Praha, Brno a Hradec Králové. 25.9. provedla Geschwader nálet na Varšavu. Během tažení na Západě byla Geschwader pod velením VIII. Fliegerkorps, Luftflotte 2. Von Stutterheimův Stab, II. a III. Gruppe létaly z Düsseldorfu a I. Gruppe z Werlu. V červnu byly Stab, I. a III. Gruppe přesunuty do Laon-Couvron a II. do Asch. 15.6.1940 byl Wolff von Stutterheim jako Kommodore Kampfgeschwader 77 při bojovém letu nad Francií těžce zraněn. 21.6.1940 se stal jeho nástupcem Generalmajor Heinz-Hellmuth von Wühlisch. V berlínském lazaretu Generalmajor von Stutterheim 3.12.1940 na svá těžká zranění zemřel.
  • Fahnenjunker (1.4.1912)
  • Fähnrich (23.10.1913)
  • Leutnant (19.6.1914)
  • Oberleutnant (16.9.1917)
  • Major (1.7.1935)
  • Oberstleutnant (1.10.1936)
  • Oberst (1.1.1939)
  • Generalmajor (27.8.1939)
  • Eisernes Kreuz (1914), II. und I. Klasse
  • Königlicher Hausorden von Hohenzollern, Ritterkreuz mit Schwertern 31.10.1916 jako Leutnant
  • Pour le Mérite 29.8.1918 jako Oberleutnant a adjutant pluku Kaiser Alexander Garde-Grenadier-Regimentes Nr. 1/2. Garde-Infanterie-Division/Garde-Korps
  • Verwundetenabzeichen (1918) in Gold
  • Ehrenkreuz für Frontkämpfer
  • Wehrmacht-Dienstauszeichnung, IV. Klasse
  • Flugzeugführerabzeichen (Wehrmacht)
  • Wiederholungsspange (1939) zum Eisernen Kreuz II. und I. Klasse (1914)
  • Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes 4.7.1940 jako Generalmajor a Kommodore Kampfgeschwader 77